O různých cestách duchovního života

Plameny
Praduchovno
PRA~DUCHOVNO
Přejít na obsah

O různých cestách duchovního života

Praduchovno
Published by Jan Marschner v Rozhořívání duchovního plamene · 20 Červen 2026
O rozhořívání duchovního plamene - 3.část


Když člověk pohlédne do rozlehlého lesa, může se mu na první pohled zdát, že všechny stromy jsou stejné.

Teprve při delším pozorování začíná objevovat jejich rozmanitost.

Jeden vyrůstá na sluncem zalitém svahu.

Jiný zakořenil hluboko v tichém údolí.

Jeden stojí osamocen a vzdoruje větrům.

Druhý vyrůstá uprostřed mnoha dalších.

Každý z nich prošel jinou cestou.

A přece všechny spojuje jeden život.

Jedno světlo.

Jedna země.

Jedna síla, která je vede k růstu.

Podobně je tomu i s lidskými duchy.

Pozemský člověk vidí tváře.

Vidí těla.

Vidí věk, schopnosti, vzdělání nebo postavení.

Avšak za tím vším se skrývají mnohem hlubší skutečnosti.

Neboť ne všichni prošli stejnou cestou.

Ne všichni stojí na stejném stupni rozvinutí vědomého života.

Ne všichni přišli do pozdějšího stvoření ze stejné vzdálenosti.

A přece všechny spojuje jediné.

Touha po Světle.

Touha po životě.

Touha po plnosti bytí.

Čím hlouběji člověk proniká do velikosti Díla Stvoření, tím více si uvědomuje, že Boží Moudrost netvoří jednotvárnost.

Naopak.

Rozvíjí nepředstavitelné bohatství života.

Tak jako nádherná zahrada nevzniká jediným druhem květů, ale jejich vzájemným doplňováním, tak i celé Stvoření září svou krásou právě proto, že v něm život dozrává mnoha různými cestami.

Jednotný není způsob vývoje.

Jednotný je cíl.

Všechno směřuje k plnějšímu rozvinutí života.

K větší svítivosti.

K hlubšímu uvědomění vlastního bytí.

K radostné schopnosti přijímat Světlo a předávat je dále.

Právě zde se začíná otevírat poznání, které po dlouhá staletí zůstávalo lidem téměř skryté.

Ne všichni lidští duchové procházejí stejnou cestou.

Jsou duchové, kteří procitli k vědomému životu již ve vysokých oblastech duchovního Stvoření.

Jsou jiní, kteří tam po dlouhá období dozrávali.

A jsou také duchovní jiskry, které sestoupily do pozdějšího stvoření jako dosud neuvědomělé možnosti budoucího vědomého života, aby zde skrze prožívání nalezly samy sebe.

Při prvním setkání s touto skutečností bývá člověk překvapen.

Po dlouhá staletí totiž převládala představa, že všichni lidé musejí procházet zcela totožnou cestou.

Avšak život sám ukazuje něco jiného.

Již zde na Zemi potkáváme lidi nesmírně rozdílné v hloubce jejich vnitřního života.

Proč by tomu ve velikém Díle Stvoření mělo být jinak?

Tato rozdílnost však není důvodem k pýše.

Ani k pocitu méněcennosti.

Ve Světle nerozhoduje, odkud kdo přišel.

Rozhoduje, jak živě odpovídá na proud života, který jím prochází.

Rozhoduje ochota otevřít se Pravdě.

Lásce.

Čistotě.

A nechat vlastní plamen stále více rozhořívat.

Neboť i ten nejmohutnější duch kdysi stál na počátku své cesty.

A i ten nejmenší počátek v sobě nese možnost jednou zazářit nádherou, která dnes přesahuje lidskou představivost.

Právě zde se mění pohled člověka na vlastní život.

Přestává se úzkostlivě ptát:

„Kým jsem byl?“

„Odkud jsem přišel?“

A začíná se ptát:

„Kam mě vede život?“

„Jak velikou záři může jednou nést můj duch?“

„Jaké možnosti ve mně dosud mlčí?“

To jsou otázky živého ducha.

Neboť život ve Světle není obrácen zpět.

Je obrácen vpřed.

Ke stále větší živosti.

Ke stále větší svítivosti.

Ke stále hlubšímu prožívání Boží blízkosti.

Pohlédneme-li nyní vzhůru k nejvyšším oblastem Stvoření, spatříme něco, co se lidskému rozumu zdá téměř nepochopitelné.

Ani tam se život nezastavil.

Ani tam není nehybnost.

Ani tam není strnulé spočívání.

Naopak.

Právě tam se nejjasněji ukazuje veliký zákon života.

Neboť čím výše život dospívá, tím větší je jeho schopnost přijímat Světlo, nést je a s radostí je vyzařovat dále.

Proto jsou nám předávány obrazy uzrávání i v nejvyšších úrovních Stvoření.

Ne proto, že by tam byla nedokonalost.

Ale proto, že život je i tam živým děním.

Stále bohatším.

Stále zářivějším.

Stále plnějším.

A právě zde se před lidským duchem začíná otevírat jeden z nejkrásnějších obrazů celého Stvoření.

Obraz dítěte, které vyrůstá ve Světle.

Ne dítěte pozemského.

Ale dítěte duchovního.

_____

Pokračování příště- již tuto neděli s názvem:







Home    Texty     Audio/video    Galerie   E-shop  Akce  
email:   praduchovno@seznam.cz
(c)2021 Jan Marschner
Plameny
Návrat na obsah